Jdi na obsah Jdi na menu
 


HISORIE

 

Ve staré češtine znamenalo „Sobě chlebiti“ buď pochlebovati si nebo samostatně hospodařit. Soběchleby byly původně královským majetkem. V roce 1312 ji král Jan Lucemburský spolu s Letovem, Siřemí a Liběšovicemi prodal vyšehradskému proboštství. Ve 4. století zde byl farní kostel - první farář je doložen k roku 1358. Tato stavba měla mít kruhový půdorys a stávala ve farní zahradě. Dnešní kostel svatého Jiří byl postaven v barokním slohu v roce 1726. V Soběchlebech nikdy nevzniklo panské sídlo a tak patřily do třicetileté války k mnoha různým panstvím. 
Soběchleby byly ve 14. století osídleny převážně němci. V roce 1654 berní čísla uvádí 18 osedlých a česká jsou jen dvě jména (Valentovi). Obyvatelé se tehdy živili prodejem dříví.

V polovině 19. století zde byl ovčín a větrný mlýn. Tehdy se tu narodil generálmajor rakouské armády Jan von Sturm a badatel o antickém starověku prof. Karel Ertl. Ve druhé polovině 19. století obec prošla prudkým rozvojem chmelařství. V roce 1888 byl u Soběchleb objeven poklad – bronzové předměty dnes uložené v muzeu ve Vídni. Za první republiky skončila pro nedostatek dobytu zdejší cihelna, zato se udržely domácké dílny na výrobu hliněného nádobí. Na přelomu 19. a 20. století bylo v obci 94 dojmů, dvoutřídka hospodářský dvůr, mlýn a hájovna. V roce 1921 žilo v obci 13% Čechů, ti zde roku 1928 založili českou jednotřídní školu. Nejvíce obyvatel měla obec v r. 1890 – celkem 704 (tehdy samé Němce).

 

Další články připravujeme. Pokud doma máte staré články či povídky ze Soběchleb a chtěli by jste se o ně podělit, velice to uvítáme. Informace zasílejte na iveta@mar-ive.com

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář